|
|
Podoby advokační činnosti rodičů dětí s mentálním znevýhodněním za státního socialismu na příkladu organizace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým
Trusina, Tadeáš ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Diplomová práce pojednává o Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Na příkladu této organizace vzniklé na konci 60. let zdola a bez politického krytí se práce snaží ukázat možnosti, které tehdy měli rodiče mentálně postižených dětí. Tato rodiči založená advokační platforma se od počátku své existence snažila poukazovat na paradoxní nesystémovost tuzemské institucionalizované soustavy péče o mentálně postižené. Rodičům vadila absence volby, jelikož existovaly pouze ústavy celoročního typu, restrikce návštěv, a především nemožnost spolurozhodovat o osudu svých mentálně znevýhodněných dětí. Od počátku se Sdružení snažilo působit jako partner odborníků a institucí sociální péče i politických představitelů, a to jak na celostátní, tak lokální úrovni. Zároveň ale disponovali jasným a obsáhlým programem, který definovali ještě před oficiálním založením. Na problematiku je nahlíženo prostřednictvím konceptu "pole mentálního postižení," pomyslné sociopolitické arény, do které Sdružení vstoupilo jako nový aktér. Práce se prostřednictvím analýzy historických pramenů zaměřuje na prvních 8 čísel zpravodaje Informace členům Národního sdružení pro pomoc mentálně postiženým. V těchto číslech byly identifikovány strategie, jimiž se Sdružení snažilo balancovat mezi kritizováním a vznášením nároků na jedné straně a...
|
|
|
Šťastný Jim a sociální situace 50. let v Anglii
NEPRAŠOVÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce je analýza románu Šťastný Jim od Kingsleyho Amise, a to především z hlediska vyobrazené sociální situace, jejíž významnou inspirací byly reálné poměry 50. let ve Velké Británii. Práce tedy mimo jiné naznačuje základní pilíře fungování státu, jež byly v poválečném období prosazovány, neboť jsou nezbytné pro porozumění rozebíraného textu. Za účelem správného pochopení poměrů dané doby a jejich vlivu na společnost jsou v práci zahrnuti i další autoři řadící se do skupiny rozhněvaných mladých mužů, jejíž charakteristika se vyznačuje právě reakcí na danou dobu.
|
|
|
Sociálně etické aspekty welfare state
GALÍKOVÁ, Alice
Diplomová práce se zabývá sociálně etickými aspekty welfare state. V úvodní části je charakterizován sociální stát, jeho historie, postoje k němu a je uvedena základní typologie sociálního státu. Hlavní stať je rozdělena na tři části, a to člověk, rodina a stát vzhledem k sociálnímu státu. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na popisnou část a část sociálně etické kritiky vlivu welfare state, jež byla cílem práce. Ze všech třech pohledů na tuto problematiku vyplynulo převažující negativní působení současného, tedy přebujelého sociálního státu. Je to především ztráta odpovědnosti za svůj život, ztráta motivace k práci, vlastní iniciativy a tvořivosti, vytváření závislosti na sociálních dávkách. Je zřejmý zcela zásadní a negativní vliv na funkčnost rodiny, jejíž sociální role ve většině převzal stát. Zhoubné se ukazuje neustálé navyšování výdajů na sociální zabezpečení výměnou za politickou podporu levicových stran ve volbách; tato skutečnost může v posledku ohrožovat demokratický vývoj země.
|
|
|
Finský experiment s minimálním zaručeným příjmem a validita výstupů pro ČR
Balda, Petr ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Finským experimentem s minimálním zaručeným příjmem, který probíhal v letech 2017 až 2018, a jeho validitou pro Českou republiku. Práce se zaměřuje především na popis daného experimentu a také jej zasazuje do kontextu sociálního státu/systému sociálního zabezpečení Finska, ale uvádí i další příklady podobných experimentů. V teoretické části se práce věnuje teorii sociálního státu a také libertarianismu, ze kterého koncept minimálního zaručeného příjmu vychází. V analytické části se práce věnuje výsledkům experimentu a jeho možné implementaci na české poměry a rozdílům finského a českého systému sociálního zabezpečení. Pro práci byly stěžejní expertní rozhovory, které pomohly tuto problematiku více objasnit.
|
|
|
A Common Legacy, Divergent Paths: Understanding the Transformation of Post-Yugoslav Welfare States
Jusić, Mirna ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Pickering, Paula M. (oponent) ; Wildmannová, Mirka (oponent)
Čtyři země, které byly součástí stejného sociálního státu, socialistická federativní republika Jugoslávie, se vydaly po rozdělení země různými cestami transformace sociálních institucí. Disertační práce si klade za cíl porozumět míře a druhu změn ke kterým došlo v posledních dvou desetiletích ve dvou oblastech sociální ochrany (politika zaměstnanosti a rodinná politika) v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Severní Makedonii a Srbsku. Konkrétněji se zaměřuje na změny charakteristik sociálních program a její implikace na možnosti příjemců, jakož i úrovně stratifikace, kterou programy v těchto společnostech způsobují. Jeho dalším cílem je navíc porozumět, proč k takovým rozdílům v transformaci institucí sociální ochrany došlo. Disertace aplikuje Kingdonovy (1984) Teorie tří proudů a identifikuje důležité podmínky které přispěly k propojování proudů a otevíráním oken příležitostí, který způsobily změny politických agend.
|
|
|
Attitudes Towards Free Movement of Workers from the Perspective of Welfare Regimes
Janáková, Šárka ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi režimy sociálního státu, jejich institucemi a postojem veřejnosti vůči volnému pohybu pracovníků v rámci Evropské unie. Cílem této práce je analyzovat, zda rozdělení do jednotlivých režimů může sloužit jako užitečný nástroj pro pochopení rozdílů mezi členskými státy EU ve veřejném mínění ohledně vnitro-evropských pracovních migrantů. K dosažení tohoto cíle používá tato práce institucionální teorii a studuje tři dimenze institucí sociální státu - univerzalitu sociálního státu, ekonomické nerovnosti a pracovní příležitosti. Analýza je prováděna na případě osmi (současných i minulých) členských států EU, které jsou rozděleny do dvojic, z nichž každá reprezentuje jeden režim sociálního státu - konzervativní, liberální, sociálně demokratický a Jihoevropský. Závěrem této práce je, že ani rozdělení do režimů ani institucionální dimenze nepředstavují dostatečný nástroj pro vysvětlení rozdílů v postojích vybraných států. Nedostatečnost použití režimů dokazují případy zemí, které jsou sice členy stejného režimu sociálního státu, ale ukazují jiné úrovně podpory vůči volnému pohybu pracovníků Zároveň země, které by podle institucionálních dimenzí měly vykazovat nejpozitivnější přístup nedosahují předvídané míry podpory. Na druhou stranu země, které by měly ukazovat...
|
|
|
Argumentace pro přijetí univerzálního příjmu: perspektiva biomoci
Nykl, Matěj ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Petrúšek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá argumentací pro přijetí univerzálního příjmu. Jedná se o systém, kde každý občan dostává pravidelnou a nepodmíněnou finanční dávku. Historie této myšlenky je poměrně dlouhá, přičemž v minulosti byla spojená s liberálními autory. V poslední době je však univerzálnímu příjmu věnovaná narůstající pozornost. Bývá totiž někdy označován jako potenciální náprava negativních důsledků robotizace či zvyšující se nejistoty na trhu práce. V řadě případů byl také univerzální příjem experimentálně zaveden. Dnes však bývá univerzální příjem pojímán spíše jako levicový nástroj, který má zvýhodnit nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a zajistit redistribuci bohatství ve společnosti. Právě porovnání argumentů liberálních a levicových textů je záměrem této práce. Jako nástroj analýzy byl využitý koncept biomoci Michela Foucaulta, který popisuje moderní způsob vládnutí. Právě v oblastech, které se k biomoci vztahují, byly články srovnávány. Rovněž byly využity texty, které nebylo zprvu možné jednoznačně označit jako liberální či levicové. Prostřednictvím této analýzy bylo určeno, zda je jejich myšlenkový základ spíše liberální či levicový. V konečném důsledku tak došlo ke zvýraznění důležitosti některých aspektů argumentace pro přijetí univerzálního příjmu a zvýšení validity závěrů z prvotní analýzy....
|
|
|
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918-1948
Roubíková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918 - 1948 Abstrakt Disertační práce se zabývá sociálním zákonodárstvím v letech 1918-1948, tedy za první, druhé a třetí republiky československé. Základy československé sociální legislativy však byly položeny za Rakouska-Uherska již v druhé polovině 19. století. Vývoj sociálního zákonodárství přímo souvisel s existencí právní úpravy moderní obecní samosprávy a jejích vyšších stupňů. V tomto ohledu byly přijaty dva velmi důležité zákony: zákon č. 18/1862 ř.z. ze dne 5. března 1862 "jímžto se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní a dne 3. prosince 1863 zákon č. 105/1863 ř.z. "o právu domovském". Ohledně chudinské péče byl dne 3. prosince 1868 přijat zákon v příčině opatření chudých neboli "chudinský zákon" (zákon č. 59/1868 zemského zákoníku). Na základě sociální politiky "cukru a biče" Otto von Bismarcka v Německu, přijala rakouská vláda řadu zákonů o zdravotním a jiných typech systémů sociálního pojištění, které neplatily obecně, nýbrž s rozdíly v závislosti na profesi, odlišné např. pro horníky, tovární dělníky nebo úředníky. Protože zákonem č. 11/ 1918 Sb. došlo k recepci veškerých dosavadních rakouských právních předpisů do československého právního řádu, staly se rakouské říšské a zemské předpisy základem dalšího...
|
|
| |
|
|
Ekonomie rodiny ve Švédsku
Wdowyczynová, Lucie ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Rečka, Lukáš (oponent)
Švédská forma sociálního státu má dlouhou historii a je známá především díky své štědré sociální politice financované zejména z nadprůměrně vysokých daňových odvodů. Bakalářská práce Ekonomie rodiny ve Švédsku nejprve uvádí obecné souvislosti mezi rodinou a ekonomií a poté se zaměřuje na oblast rodinné politiky ve Švédsku a zasazuje ji do kontextu vývoje a současné podoby švédského sociálního státu. Dále zkoumá důležité dílčí složky švédského systému, které rodinnou politiku a rodinné trendy ovlivňují. Práce se snaží mimo jiné přiblížit, jakým způsobem může být v Evropě podporována vysoká plodnost ve spojení s vysokými mírami participace na trhu práce a znalostně zaměřenou ekonomikou. Zároveň ovšem zdůrazňuje, že odlišnosti v sociální politice v různých evropských zemích jsou způsobeny mnoha kulturními, sociálními a ekonomickými faktory, a proto je jejich vzájemné porovnávání a sjednocování velmi obtížné. Přesto je možné se při zvažování nových reforem ze zkušeností jiných zemí alespoň poučit či si z nich vzít příklad. Práce však také upozorňuje na úskalí švédského modelu.
|
host ::
RSS.